Trápení

Nový rok nám nezačal dobře, měl jsem veliké trápení. Moje chůva Aifička byla dlouho nemocná a najednou zmizela, naši mi říkali že spinká. Tak jsem jí strašně hledal, plakal, nikde jsem jí nenašel, byl jsem moc smutný. Nezbylo mi nic jiného než si zvyknout, že jsem úplně sám, to je otrava. Naši byli taky divný, smutní, chovali, mně, mazlili mně, to si nestěžuju ale poznal jsem, že je něco jinak. Ale už se konečně začíná mluvit o miminku, jako že dostanu kamaráda, toho si vychovám podle svého. Budeme řádit, demolovat, ničit ale hlavně, budeme spolu spinkat, já strašně nerad spím sám. Oni mi naši říkají tuleň.