Budu mít brášku

Tak se naši konečně rozhoupali a shodli se, že brášku opravdu potřebuju. Maminka si klidně odfrčela na dovolenou, nic se nedělo až dneska. Ráno odjeli, po obědě se vrátili a tak zvláštně voněli. Očuchával jsem jak jsem mohl, líbilo se mi čím voní, strašně jsem vrtěl. Vyprávěli mi že takhle voní bráška, jmenuje se Damiánek a za chvilku bude s námi doma. Tak jsem strašně zvědavý. Všechno ho naučím, kde se papá, kam se chodí čůrat, jak se leze na gauč, co se všechno dá kousat a trhat, no čeká mně dost práce. Ale konečně tu nebudu sám.